Počasí se konečně umoudřilo a přímo vybízí k pobytu venku. Tak proč toho nevyužít?! Kolesa nedaleko Přelouče hostila první jarní víkend s pudlem pořádaným KCHP (klubem chovatelů pudlů). Tak jsme nechyběli ani tam. Náš pětičlenný tým (2 lidé a tři psi) obvykle budí rozruch u kolemjdoucích lidí. Tady jsme se ale cítili jako doma, neboť nás někteří účastníci mnohokráte přečíslili. Po poněkud rozpačitém pátečním večeru se v sobotu ráno začalo s přednáškami. Velmi poutavě a zasvěceně mluvila slečna veterinářka z veterinární kliniky Aesculap na téma stárnoucí pes. I doplňující otázky od nás laiků byly velmi různorodé a je vidět, že tato problematika se týká opravdu všech. Ti co nemají doma ještě seniora stejně ví, že jednou se i jeho/její pudlík do tohoto věku dostane. Tak proč nesbírat informace a svému miláčkovi zpříjemnit stáří.
Dopoledne jsme také stihli přednášku od Purina týmu, která ale byla pojata velmi netradičně a myslím, že to nebyla pouze reklama na krmivo, z čehož jsem osobně měla obavy. Naopak. Dozvěděla jsem se spoustu informací a jako chemik jsem také vděčně kvitovala, že mají smysl. Pejsci mohli ochutnat všechny druhy krmiva, psí dobrůtky a novinku na čištění zubů. Ta našim pejskům velmi zachutnala, a proto se pro mne stala inspirací, jak pejskovi dát nejen něco dobrého, ale i prospěšného. Po čase oběda následovala velmi netradiční přednáška týkající se vývoje psovitých šelem od pana Sochy, který se věnuje antropologii. Nevím, jak ostatní, ale mne to donutilo přemýšlet. Šelmy psovité jsou starší než člověk a přeci se rozhodli spojit svůj život s námi. Protože počasí bylo trochu aprílové a přineslo i déšť, následovala přednáška od záchranářek z Bratislavy pracující s bílými králováky. Je škoda, že pro většinu lidí věnující se záchranařině, asistenčním psům a jiným činnostem pomáhajícím člověku v nelehké situaci, jsou pudlové povětšinou neobjeveni.
A přitom se jedná o zvířátka tak šikovné a s ohromujícím potenciálem. Nicméně jak je vidět, první vlaštovky se už našly, tak snad jich časem přibude. :) Dalším probíraným tématem byla příprava štěňátka na výstavní kariéru podaná paní Klírovou. Sama jsem se dozvěděla spoustu informací, věřím, že ostatní také. Sice jsem si slibovala i praktickou zkušenost pro nás ostatní, ale vzhledem k tomu, že výchova pejsků paní Klírové neprobíhá v duchu nucení, neustálého opakování, bylo pochopitelné, že mé skryté přání nemohlo být realizováno. Což samo osobě přináší (pro mou osobu) námět k zamyšlení; má smysl s pejskem neustále pilovat výstavní postoj a předvedení a nebo spíš podporovat jeho nadání a postupně ho prohlubovat a formovat do správné prezentace v kruhu? Počasí se během přednášky umoudřilo a bylo možné přejít k připraveným soutěžím. Kdo nejrychleji doběhne ke svému páníčkovi - tato disciplína byla asi nejvíce kladně hodnocena ze stran páníčků a paniček. Člověk má velkou radost, když vidí svého pudlíka přibíhat s plným nasazením právě k sobě. :) Další disciplínou bylo pojídání piškotů na čas, to bylo něco pro pejsky. Následovala ukázka agility v podání Silvie a Jitky a někteří si sami s pejsky prvně zkusili přeskočit překážku.
A nastal zlatý hřeb - alespoň pro pejsky - rozdávali se vuřty a zadarmo. Zde byli nadšení asi všichni. Řekla bych, že ty naše chlupaté potvůrky snad o něco víc, protože si vysloužili dobrůtku zadarmo - doma ji dostávají za splněný cvik. Večer nás ještě čekalo posezení spojené s grilováním kýty ve znamení společenské zábavy. Většina pejsků odpočívala na pokojích, kde vstřebávala zážitky z celého dne. A lidi se bavili, jedli, pili, nakonec i tancovali. Pro některé se večer protáhl do pozdních ranních hodin. A neděle byla ve znamení odjezdu. Chtěla bych Jindřišce poděkovat za příjemně prožitý víkend. Poznala jsem spoustu nových lidí, navázala nová přátelství a budu se těšit na další víkend. Fotky pod článkem jsou volně ke stažení. Pokud Vás některá zaujme a chtěli byste ji ve větší kvalitě, napište nám a pošleme Vám ji.
